Thajsko

Chaing Mai, budhistické chrámy, putování džunglí za kmenem bílých Karenů, sjíždění řeky na bambusových vorech, ostrov Koh Chang

celý cestopis s fotkami najdete zde:

https://www.cestolet.cz/cestopis/thajsko-dzungle-a-kmen-karenu-sjezd-reky-na-bambusovych-vorech/

Bangkok - jsme ubytováni u night bazaru v hotelu Down Town Inn. Podivujeme se nad elektrickým vedením, to by u nás asi neprošlo. Jdeme nakupovat a smlouváme, lidi jsou usměvaví, stále se klaní a děkují, radost nakupovat! Stojíme u stánku s červy a nějak se nám do toho nechce, nakonec to vzdáváme. 

Navštívíme WAT PHRA THAT DOI SUTHEP na hoře Doi Suthep, obdivujeme zlaté chrámy a budhy, dostáváme požehnání od mnicha. Další den si prohlížíme další waty v Chang Mai, kupujeme ptáčky, abychom je hned pustili - prý pro štěstí.

Další den ráno dostáváme batohy a vyrážíme otevřenými džípy do džungle, držíme se v serpentinách, abychom nevypadli z džípu. Cestou zastavujeme u vodopádů a koupeme se, moc se nám to líbí. 

A už vyrážíme na treking do džungle do první vesnice domodorých bílých Karenů. Cesta je nekonečná, překonáváme velké převýšení, všichni jsme unavení. Dojdeme do vesnice, kde se zastavil čas v 15 století, ale všichni jsou usměvaví. Uléháme na špinavé deky pod moskytyéru, v místnosti nás spí 16, pod námi leží buvoli, krávy a prasata, je to mazec, ale hlavně si už odpočinout.

 Ráno opět treking v džungli, přecházíme dvě hory (každá jako Sněžka!!!), lapáme po dechu, procházíme přes rýžová pole, skáčeme přes stromy, podlézáme bambusy. Dorazili jsme k potoku, kde nejdříve smáčíme unavené nohy a pak tam lezeme celí a válíme se společně s buvoli ve špinavé vodě, ale je nám to jedno.

Jedna skupina odjíždí na slonech, z časových důvodů jdeme slonům naproti, přelézáme obří stromy, přecházíme řeku po spadlém stromě jak po kladině, šplháme do vrchu po kluzké cestě, padáme, jsme špinaví a zablácení, konečně vidíme naše slony. 

 Protože na slony nastupujeme v lese, tak po něm šplhám, šlapu mu za ucho a na chobot, omlouvám se mu, konečně sedím. Pohled ze hřbetu slona fakt stojí za to. Jde s námi slůňátko, které zlobí matku slonici, ale aspoň je s ním legrace.

 Přicházíme do druhé domorodé vesnice Karenů, ubytování je stejně luxusní, padáme na podušky pod moskytyéru a posilnění slivovicí a výbornou rýží usínáme.

V noci pršelo, řeka se rozvodnila a bere sebou hlínu, má tmavohnědou barvu, když vidíme bambusové vory, na kterých máme jet, tak nás jímá hrůza.
Odjíždíme, vory jsou pod naší tíhou ponořeny do vody, je zima a prší, chvilkama leje, na sobě máme jen plavky a vesty, dvakrát nás vyhnali na břeh kvůli peřejím, tak kloužeme po břehu řeky, skáčeme po kamenech, padáme, přelézáme padlé stromy, jsme opět špinaví a zablácení, několikrát jsme se v peřejích namočili celí, ale už nám to je všechno jedno. Hlavně dojet do cíle!!!!!!!

 Jsme v cíli, umýváme se, trochu se oteplilo, odjíždíme zpět do Chaing Mai, cesta je rozježděná a blátivá, jedeme pomalu a tak si konečně užíváme krásnou přírodu kolem.

Po dni odpočinku jedeme 600 km autobusem do přístavu a trajektem na ostrov Ko Chang. Jsme ubytováni ve východní části ostrova u Jihočínského moře, konečně odpočíváme na pláži.

Jedeme na okruh ostrovem do vesnice na kůlech, některé domy jsou pro domorodce, některé pro turisty. Ochutnáváme chobotnice. Koupeme se na krásných plážích a užíváme si klid a pohodu. Rádi se do Thajska vrátíme.