Země, které jsme navštívili, cestopisy

naše studijní cesty

abychom mohli kvalifikovaně prodávat zájezdy do celého světa, zúčastňujeme se každý rok studijní cesty, tzv. „Infocesty“, pořádané velkými cestovními kancelářemi.

Zde je přehled zemí, které jsme dosud navštívili:

1994 – Itálie

1996 – Španělsko Costa Brava a Barcelona

1997 – Chorvatsko, Istrie

1998 – Řecko, Chalkidiki, kláštery Meteora

1999 – Řecko, ostrov Korfu

1999 – Francouzská riviéra, Monte Carlo, kaňon Verdon, Monaco, aj.

2000 – Tunisko, Djerba

2000 – Anglie, Londýn

2000 – Rakousko, Vídeň

2001 – Ischie, Neapol, Pompeje, Vesuv

2002 – Gran Canaria

2003 – Madeira

2004 – Řecko, ostrov Kréta

2005 – Bulharsko

2006 – Turecká riviéra

2007 – Egypt Hurghada – plavba po Nilu,

2008 – Řecko, ostrov Rhodos

2008 – Egypt Sharm El Sheikh a Taba a výstup na Mojžíšovu horu

2009 – Mallorca

2010 – Spojené Arabské Emiráty

2010 – Thajsko

2011 – JAR, Zimbabwe, Botswana

2012 – Maroko

2012 – Řecko, ostrov Zakyntos

2013 – Tajemná Indie

2014 – Turecko Kappadokie

2014 – Národní parky západu USA

2015 – Mexico

2016 – Turecko

 

listopad 2014 – západ USA

cestu po západu USA jsme začali v Californii v Los Angeles – mekce filmového průmyslu, prošli jsme se po chodníku slávy a  milionářskou čtvrtí Beverly Hils, navštívili  Hollywood Universal Studios, v NP Joshua Tree prolézali ohromné žulové skály, přes Mohavskou poušť jsme jeli po legendární Route 66, která jako první cesta spojila východ se západem. Vychutnávali jsme si krásu a hloubku Grand Canyonu v Arizoně, projeli se džípem zemí navažských indiánů k rudým monolitům Monument Valley, kde se točily scény z filmu Tenkrát na západě a večer si dali obrovský steak v Mexican Hat Lodge.   Pak jsme přejeli k meandru na řece Colorado  Horseshoe Bend. Nejkrásnější fotografie jsme však zachytili v Utahu v Antilopím kańonu a NP Bryce Canyon a jeho rudých jehlanů navažského pískovce. A to už jsme mířili přes NP Zion, kde jsme pěšky zdolali hluboké strže a prošli pod skalními převisy do Nevady a Las Vegas – velkoměsta hazardu a oslnivých atrakcí. Zde jsme povečeřeli v kasinu a následně někteří z nás si obohatili své peněženky u rulety nebo hracích automatů. Pokračovali jsme zpět do Californie do NP Údolí smrti, nejnižším a nejteplejším místě na západní polokouli (57 °C). Vyjeli jsme do výšky 3080 m n.m. a byli ohromeni velikostí sekvojí v NP Sequoia v pohoří Siera Nevada, jsou to velikáni o váze 600 tun, největší je General Sherman Tree s obvodem 32 metrů a stářím kolem 3000 let. Pak už nás čekalo poslední město San Francisko, projeli jsme lodí pod mostem Golden Gate Bridge a kolem ostrova Alcatraz s pevností a věznicí, kde byl vězněn obávaný mafián Al Capone, projeli se historickou tramvají cable car a plni zážitků se vrátili zpět do ČR .

 

květen 2014 – Turecko Kappadokie

Kappadokie se utvářela po tisíciletí, kdy tři sopky chrlily lávu, která vyvěrala, působením vody a větru vznikaly tyto krásné útvary. Jsou zde i podzemní města, až 8 pater pod zemí, skalní města – domy tesané ze skal. Krásné je vidět to všechno ze vzduchu, tak jsme si zaplatili let balonem, avšak náš let byl kvůli očekávané bouřce přesunut na 1.6. tedy Den dětí, kdy nyní oslavujeme svoje druhé „malé narozeniny“, protože přistání našeho balonu bylo již za větru, trochu nás to zaneslo nad vesnici a následně nad olivový sad. Na povel našeho pilota, jsme zaklekli do koše a drželi se poutek a čekali co se bude dít. Po přiblížení k zemi jsme přerazili korunu jedné olivy a na druhý strom jsme přistáli, po praskání větví jsme zůstali viset v koši a postupně jsme z něj vylézali, no spíše vypadávali. Přežili jsme toto přistání, připili si šampanským vínem na zdraví a obdrželi jsme certifikát, že jsme absolvovali let balonem nad Kappadokií.

2013 – Tajemná Indie

Byla to zatím pro mě nejnáročnější cesta severní Indií, prohlédli si hlučné a špinavé Delhi, zastavili se u Qutb Minar, nejvyššího kamenného minaretu na světě, jeli vlakem do Japuru na pevnost Amber fort, viděli Hawal Mahal (palác větrů), přejeli do Agry a prošli se v císařském paláci Taj Mahal, opět přejeli vlakem do Jansi a potýkali se s velkými střevními potížemi, viděli město Orcha a dlouhým celodenním přejezdem po rozbitých cestách dojeli ke chrámům Khajuraha s erotickými sochami a řezbami, po dalším vyčerpávajícím přejezdu dojeli do Varanasí, kde jsme jeli loďkou po řece Ganga kolem pohřebních ghátů a večer byli svědky pohřebních slavností, což byl opravdu velmi silný zážitek na celý život. Poté se vrátili vlakem do Delhi, projeli je cyklorikšou po špinavých uličkách k pevnosti Red Fort a šťastní, že jsme to přežili, se vraceli domů. Poprvé v životě jsem se opravdu ráda vracela domů.

2012 – Maroko

V květnu jsem navštívila Maroko, jihozápadní část u Atlantského oceánu Agadir. Maročané jsou přívětiví, ochutnali jsme pravý marocký mátový čaj, na slavnosti jsme se přejedli marockou specialitou tajinem až jsme málem ani neochutnali jejich vynikající sladkou tečku – koláč plněný ořechovou náplní a zalitý medem. V Marrakeshi jsme prošli úzkými uličkami bazaru s obchůdky a ruční výrobou kovových ozdob, lustrů a barvířů látek, na velmi hlučném a přeplněném hlavním náměstí se cvičiteli opic, kejklíři a krotiteli hadů jsme si dali nápoj z pomerančů a za hlasitého hudebního doprovodu jsme povečeřeli v místní restauraci opět jejich specialitu tajin. Projeli jsme pohořím Atlas k vodopádům a do typické marocké vesnice, poznali výrobu arganového oleje a přivezli si odtud pár suvenýrů.

2011 – JAR, Zimbabwe, Botswana

Je květen, odlétáme do JAR Johannesburgu, bydlíme v krásném 4* hotelu v centru města. Další den odlétáme do Zimbabwe, kde si nás vychutnávají černí úředníci, čekáme 3 hodiny na udělení víza, odjíždíme do buše na safari, procházíme se s divokými lvy ?!?fakt!!, spíme v luxusním „stanu“ u řeky plné hrochů, v noci nás navštíví a pěkně překvapí divoký slon u ložnice !!! ale proto jsme sem vlastně jeli, bylo to úžasné dobrodružství. Ale to nejlepší nás teprve čekalo, 3 dny jsme čekali až lvice něco uloví a nakrmí svou početnou rodinu, abychom se mohli přiblížit téměř až k nim a pozorovat jejich večerní hrátky, to bylo něco tak nádherného, že jsme nikdo ani nedýchal!!!
Po safari jsme zcela promokli na Viktoriiných vodopádech, v dešti a mraku vodní tříště z vodopádů zcela zničili videokameru a fotoaparát, jsme smutní, ale máme zážitky v hlavě.
Navštívili jsme nejjižnější cíp JAR, prošli se kolem MYSU DOBRÉ NADĚJE, poobědvali tam velmi dobrou rybu, lodí po Atlantiku jeli k ostrovu lachtanů, navštívili rezervaci tučňáků, přejeli jsme do Kapského Města a opět byli ubytování v centru města v krásném luxusním hotelu s výhledem na Stolovou Horu a po utišení větru vyjeli lanovkou na Stolovou horu a prošli se po ní – TO TEDA BYLA PANORAMATA!!
Náš dojem – krásná příroda, úžasné safari, příjemní lidé, ale v noci jsme raději nikam nevycházeli, pro nás je tam velmi draho, stojí za návštěvu – doporučujeme!!

2010 – fam trip Thajsko

24.10.-6.11.2010 Odlétáme do Bangkoku s přestupem v Istanbulu, v Bangkoku čekáme dalších 5 hod. a letíme na sever do Chaing Mai. Jsme ubytováni u night bazaru v hotelu Down Town Inn, jdeme nakupovat a smlouváme, lidi jsou usměvaví, stále se klaní a děkují, radost nakupovat!
Další den navštívíme 5 watů (chrámů se zlatým budhou), obdivujeme krásu těchto staveb.
3.den dostáváme batohy a vyrážíme otevřenými džípy, držíme se v serpentinách, abychom nevypadli. Cestou zastavujeme u vodopádů a koupeme se, moc se nám to líbí.
Odpoledne vyrážíme na treking do džungle do první vesnice domodorých bílých Karenů. Jsme unavení, ve vesnici se zastavil čas v 15 století, ale všichni jsou usměvaví, naši průvodci nám uvařili výborné thajské nudle, uléháme na špinavé deky pod moskytyéru, v místnosti nás spí 16, pod námi leží buvoli, krávy a prasata, je to mazec.
Ráno opět treking v džungli, přecházíme dvě hory (každá jako Sněžka!!!), lapáme po dechu, procházíme přes rýžová pole, skáčeme přes stromy, podlézáme bambusy. Dorazili jsme k potoku, kde nejdříve smáčíme unavené nohy a pak tam lezeme celí a válíme se společně s buvoli ve špinavé vodě, ale je nám to jedno.
Jedna skupina odjíždí na slonech, z časových důvodů jdeme slonům naproti, přelézáme obří stromy, přecházíme řeku po spadlém stromě jak po kladině, šplháme do vrchu po kluzké cestě, padáme, jsme špinaví a zablácení, konečně vidíme slony. Protože na slony nastupujeme v lese, tak po něm šplhám, šlapu mu za ucho a na chobot, slon drží, ale už konečně sedím. Pohled ze hřbetu slona fakt stojí za to. Jde s námi slůňátko, které zlobí matku slonici, ale aspoň je s ním legrace.
Přicházíme do druhé domorodé vesnice Karenů, ubytování je stejně luxusní, padáme na podušky pod moskytyéru a posilnění slivovicí a výbornou rýží usínáme.
V noci pršelo, řeka se rozvodnila a bere sebou hlínu, má tmavohnědou barvu, když vidíme bambusové vory, na kterých máme jet, tak nás jímá hrůza.
Odjíždíme, vory jsou pod naší tíhou ponořeny do vody, je zima a prší, chvilkama leje, na sobě máme jen plavky a vesty, 2x nás vyhnali na břeh kvůli peřejím, tak kloužeme po břehu řeky, skáčeme po kamenech, padáme, přelézáme padlé stromy, jsme opět špinaví a zablácení, několikrát jsme se v peřejích namočili celí, ale už nám to je všechno jedno. Hlavně dojet do cíle!!!!!!! Dva vory najely na kámen a rozlomily se, lidi skončili ve vodě i s batohy, vory se musely na místě spravit, náš vor naštěstí vydržel. Příroda kolem řeky je nádherná i přes déšť, je to zkrátka krása, škoda že to moc nevnímáme, musíme se držet a vyvažovat vor.
Jsme v cíli, umýváme se, trochu se oteplilo, odjíždíme zpět do Chaing Mai, cesta je rozježděná a blátivá, jedeme pomalu a tak si konečně užíváme krásnou přírodu kolem.
Znovu jsme v hotelu, ráno letíme zpět do Bangkoku a odtud jedeme 600 km autobusem do přístavu a trajektem na ostrov Ko Chang. Jsme ubytováni ve východní části ostrova u Jihočínského moře, odpočíváme a vzpomínáme na dobrodružství trekingu. Určitě si to zopakujeme. Bylo to super.
Podívejte se na další fotečky ve Fotogalerii.

2010 – cesta po SPOJENÝCH ARABSKÝCH EMIRÁTECH

25.8.-1.9.2010 Přiletěli jsme v noci do Dubaje a cestou do hotelu jsme obdivovali krásně nasvícené mrakodrapy a lapali po dechu, protože to bylo jako v prádelně, 47 °C + velká vlhkost. Navštívili jsme emirát ABU DHABI, DUBAJ a nejvyšší stavbu světa BURJ AL KHALIFE, dále 7*hotel BURJ AL ARAB, kde jsme opravdu zírali na zlaté kohoutky a křišťálové lustry aj., nejdražší pokoj s akváriem v 5*hotelu ATLANTIS na tvz. „palmě“,kde noc stojí 175 tis.Kč. Prohlédli si hotely emirátu SHARJAH, kde je prohibice a koupat v plavkách se smíte jen u hotelu, dále hotely v emirátu AJMAN, který je ještě více ortodoxní, ale jsou tu nádherné pláže s bílým pískem, pak jsme přejeli 120 km do hornatého emirátu FUJEIRAH a prohlédli si zde hotely, dále emirát RAS AL KHAIMAH a jeho hotely, projeli se džípem po dunách v poušti a koupali se v neuvěřitelně teplém moři, které mělo 38 °C – jako ve vaně.

2008 – Egypt výstup na Mojžíšovu horu

24.9.-2.11.2008 jsme navštívili hotely v oblasti Sharm El Sheikhu a na Tabě, v noci jsme se vydali na noční výstup na Mojžíšovu horu, kolem jedné v noci jsme dorazili autobusem na místo, dostali baterky, které nesvítili a vyšli na 7 km trasu – potmě, po kamenech, já musela vzhledem k mému onemocnění (faraonova pomsta!!) využít služby místního velblouda, zpočátku hrozný zážitek ale později jsem si to užívala, zbytek jsem stejně musela dojít po svých, tu nejhorší část cesty. Když jsme potom za světla viděli, kudy jsme šli – museli jsme se poplácat po ramenou. Kdybychom věděli, do čeho jdeme – tedy po čem jdeme – tak už asi nikdy!!!! Ale také vřele všem doporučuji, přece jen – každý si to musí zkusit, aby si to mohl užít.

 

2007 – Egypt – plavba po Nilu

31.10.-8.11.2007 s CK SIAM TRAVEL, návštěva Káhiry, pyramid v Gíze, egyptské muzeum s maskou Tutanchamona, odjezd vlakem do Asuánu, plavba lodí s navštěvou Kom Ombo, Edfu, Luxoru, Karnaku aj.

 
TOPlist